1. Lučice u Chlumce nad Cidlinou
  2. Choťovice
  3. Dlaskův statek
  4. Hrad Jestřebí
  5. Skanzen v Přerově nad Labem
  6. Zřícenina hradu Děvičky
  7. Zřícenina hradu Sirotčí hrádek
  8. Zřícenina hradu Falkenstein a Schweinbarther Berg
  9. Zámek Valtice a letohrádky v lesích okolo
  10. Zámek a město Mikulov
  11. Zámek Lednice
  12. Moravský Krumlov
  13. Město a hrad Hardegg
  14. Drobné sakrální památky v okolí Mikulova a Znojma
  15. Zřícenina hradu Skály
  16. Zřícenina hradu Bolczów
  17. Klášter v Pohledu
  18. Zřícenina hradu Frýdštejn
  19. Kostel Sv. Petra a Pavla v Liberku
  20. Kostel Sv. Mikuláše ve Velinách
  21. Nové město nad Metují a kostel Sv. Jana Křtitele ve Slavoňově
  22. Skalní hrad Drábské světničky
  23. Skanzen Vysočina - židovský hřbitov ve Dřevíkove, Veselý kopec, Svobodné hamry a Betlém ve Hlinsku
  24. Zámek Hrádek u Nechanic a památky v jeho okolí
  25. Dřevěný kostel Svaté Markéty ve Vysočanech u Nového Bydžova
  26. Nový Bydžov a jeho památky
  27. Polička - městské hradby a památky
  28. Zřícenina hradu Žumberk
  29. Památky města Chlumec nad Cidlinou
  30. Osice - Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  31. Osada Polom u Trhové Kamenice
  32. Kopicův statek u Hrubé Skály
  33. Památky v Přelouči
  34. Řečany nad Labem a Kladruby nad Labem
  35. Kostel Sv. Jakuba v osadě Jakub a kostel Sv. Vavřince v Církvicích u Kutné Hory
  36. Zámek Kačina
  37. Zdechovice a Žehušice
  38. Sedlec u Kutné Hory
  39. Malín a Nové Dvory
  40. Městská památková rezervace Kutná Hora
  41. Choceň a poutní kostel v Hemži
  42. Nové Město nad Metují, Peklo, zřícenina Výro a kostel ve Slavoňově
  43. Zámek Pardubice
  44. Tetín u Berouna
  45. Dobřenice - kostel Sv. Klimenta a zámek

 

Lučice u Chlumce nad Cidlinou

Zajímavostí obce Lučice u Chlumce nad Cidlinou je barokní kostelík Sv. Benedikta , který byl původně dřevěný. Nynější jednolodní barokní stavba pochází z roku 1718. Interiér je částečně z původní dřevěné stavby. Malý, údajně uměle navezený pahrbek, na kterém kostelík i se hřbitovem stojí, jej zřejmě ochraňoval před zátopami neregulované řeky. Siluetu obce při pohledu od Cidliny doplňuje i rázovitá dřevěná zvonice z počátku 16. století umístěná na hřbitově v blízkosti kostela. Zvon zde umístěný byl odlit kutnohorským zvonařem v roce 1586.

Choťovice

Uprostřed návsi se nachází kostel zasvěcený Narození Panny Marie. Původní kostel byl doložen roku 1357. Středověký kostel, při němž stávala dřevěná zvonice se zvony z let 1525 a 1577 byl zničen bleskem a po roce 1670 znovu postaven nebo přestavěn. Nový kostel byl postaven v ranně barokním slohu. Byl velmi prostý, měl obdélnou plochostropou loď a křížově sklenutý presbytář. Interiér kostela se dochoval dodnes, zatímco exteriér byl přestavěn po roce 1860 romanticky a nízká dřevěná zvonice byla současně nahrazena novou zděnou věží. Přestavbu kostela prováděl stavitel Míča. Je to vůbec nejzajímavější Míčova přestavba kostela, která se tak zařadila k nejbizarnějším stavbám tohoto typu. Zvony pocházejí od kutnohorských zvonařů Daniela Drštíka 1525 a Wondřeje 1577.

Dolánky u Turnova - Dlaskův statek

Dlaskův statek je jedním z nejkrásnějších a zároveň nejtypičtějších příkladů roubené architektury českého venkova. Bývalá svobodnická usedlost a rychta byla postavena v malebném údolí řeky Jizery v roce 1716. Od svého vzniku prodělal objekt četné stavební úpravy, nejrozsáhlejší v roce 1794 a 1841. Statek dnes tvoří jednopatrová obytná budova, obklopená trámcovou hradbou. Z původních staveb se v areálu dvora dochovala roubená stodola. Součástí usedlosti je socha Panny Marie z roku 1784 a patrový roubený špýchar přenesený z Malého Rohozce

Hrad Jestřebí u České Lípy

Vznik hradu v Jestřebí je úzce spojen s rodem Ronovců erbu ostrve. První písemná zmínka je spojena s rokem 1295. Berkové na hradě sídlili a zakládali odtud nové vesnice v okolí, jako např. r.1376 Provodín. Počátkem 15.stol. byl hrad nově opevněn, tak že r.1426 sem mohl Jan Roháč z Dubé uvěznit několik lužických žoldnéřů, zajatých při dobývání Lípy. Za Čeňka Berky měl být hrad rozbořen vojenskou výpravou lužického Šestiměstí, ale r.1445 jej za 400 kop gr. čes. koupil Jan za Smiřic a hrad zachránil. R.1474 na hradě zemřela manželka Jindřicha ze Smiřic a ten brzy prodává celé panství Kryštofovi z Wartenberka na Rybnově u Holan. Jeho syn Zikmund je posledním šlechticem, který ještě r. 1505 obýval hrad. Potom je Jestřebí spojeno s Rybnovem a později s Novým Zámkem, hrad sloužil pouze hospodářským účelům a začal chátrat. R.1523 byl na místě jeho předhradí postaven kostel a hrad ztratil definitivně svou funkci.
Místní obyvatelé začali z úpatí skalního suku těžit stavební kámen a tím se narušila stabilita a homogenita povětrnostními vlivy již poškozeného pískovce. R.1805 došlo k prvnímu puknutí skaliska a pak následovaly další sesuvy skal. To, co dnes můžeme z celého hradu spatřit, je pouhou 1/4 jeho původní rozlohy.

Skanzen v Přerově nad Labem

Skanzen v Přerově nad Labem vznikl v roce 1967 pro záchranu typických objektů lidové architektury Středního polabí. Skanzen byl umístěn v blízkosti tzv. Staročeské chalupy - bývalé panské kovárny a později Přerovské rychty v níž žili v minulých stoletích místní kováři a rychtáři Bělíkové. V roce 1891 inspirovala tehdejší Jubilejní výstava majitele přerovského panství arcivévodu Ludvíka Salvátora z toskánské větve Habsburků k vykoupení této chalupy a k jejímu vybavení po vzoru Staročeské chalupy na Jubilejní výstavě. Transfery památek započaly v roce 1972 a do současné doby bylo do objektu skanzenu přeneseno na 15 roubených objektů a další lidové památky.

Hrad Děvičky (Dívčí hrad)

Zřícenina hradu Dívčí hrad, známého též jako Děvičky tvoří dominantu severního okraje hřebene masívu Děvína, nejvyššího vrcholu Pavlovských vrchů. Tvoří ji vápencové bradlo o nadmořské výšce 428 m. Na tomto bradle byl vybudován původně zeměpanský pomezní hrad, který je poprvé připomínán v r. 1222 pod slovanským jménem Dewiczky. Prvním známým purkrabím byl Štěpán z Medlova, praotec slavného rodu pánů z Pernštejna. Dnešní hrad Děvičky je typickou stavbou z počátku 14. století proto lze usoudit, že původní hrad zanikl během 13. století. K podstatné přestavbě hradu došlo v druhé polovině 16. století a za třicetileté války byl Švédy pobořen a poté sloužil jen jako strážní pevnůstka a po požáru v roce 1744 pak již jen jako požární hláska a počátkem 19. století byl definitivně opuštěn.
Stavbu tvoří protáhlý, nepravidelný obdélnik, asi 65 m dlouhý a přibližně 20 m široký, uzavřený vysokou hradební zdí a zachovaná renesanční bašta.

Sirotčí hrádek

Zřícenina hradu Sirotčí hrádek se nachází nad obcí Klentnice asi 3 km severně od Mikulova.
Sirotčí hrádek byl poprvé připomínán ve 13. století jako pomezní hrad a v roce 1645 za třicetileté války byl dobyt a rozbořen Švédy a od té toby je v rozvalinách.
Zřícenina hradu se rozkládá na dvou strmých vápencových útesech, z nichž na přístupné jižní skále se nachází nevelká plošina se zbytky třípatrového hradného paláce. Na severní, v současné době nepřístupné skále je zachován zbytek hranolové věže.
Zříceniny hradu se nacházejí na severním okraji Stolové hory o nadmořské výšce 458 m, jednoho z vrcholů Pavlovských vrchů nazvaném podle plochého, téměř rovného vrcholu. Současně leží v přírodní rezervaci Růžový vrch.

Zřícenina hradu Falkenstein a Schweinbarther Berg

Falkenstein je zřícenina hradu v Rakousku založeného jako pohraniční pevnost v dominantní poloze nad stejnojmennou obcí kolem roku 1050 pány z Falkenštejna. Po vymření tohoto rodu se dostal do vlastnictví Lichtenštejnů. Hrad byl dobyt poprvé až Švédy za třicetileté války a byl jimi vypálen. Zříceniny hradu jsou v současné době v soukromém vlastnictví a majitel se je snaží opravit. Na hradě sídlil ve středověku tzv. Vinařský soud, na kterém se řešily spory mezi Prahou a Vídní týkající vývozu a prodeje vína.
V obci Falkenstein se nachází barokní kostel Sv. Jakuba ze 17. století na jehož fasádě je umístěna socha panny Marie z doby kolem roku 1400.
Schweinbarther Berg je nejjižnější výběžek Pavlovských vrchů s výškou 337 m. Nalézá se asi 4 km za hranicí s rakouskem a na jeho vrcholu byl v šedesátých letech vztyčen pamětní kříž na pamět odsunutých původních obyvatel moravských vesnic.

Zámek Valtice a okolní letohrádky

Zámek Valtice - nachází se na mírném návrší za městským náměstím. Původně gotický hrad z 13. století byl přestavěn renesančně a později barokně v jednu z nejvýznamnějších světských barokních staveb na Moravě. Do dnešní podoby byl postaven v letech 1643 - 1730 podle projektů italského stavitele D. Martinelliho. Salla terena je dílem J. B. Fischera z Erlachu. Zámek tvoří tříposchoďová čtyřkřídlá budova s konírnami, jízdárnou, galerií, rokokovým divadlem a kočárovnou. Z renesančního období se zachovaly dvě nárožní věže, od nichž vedou nízká boční křídla uzavírající s hlavní budovou čestný dvůr. Průčelní fasáda zámecké budovy je bohatě zdobena, středová osa budovy je zvýrazněna vstupním portálem a věží. Bohatě vybavené zámecké interiéry byly upravovány až do 18. století.
Kostel Nanebevzetí panny Marie - raně barokní stavba vybudovaná na místě staršího chrámu v letech 1631 - 1671 staviteli J. Carlonem, G. G. Tencallou a O. Ernou. Stěny a klenby jsou bohatě vyzdobeny štukovými výjevy.
Kolonáda (Rajsna) - vyhlídkový objekt stojící na vrchu Homole cca 1,5 km nad městem. Byl postaven v letech 1817 - 1823 stavitelem J. Popellackem podle vzoru Schönbrunnské kolonády. Panoramatický výhled od Mikulova přes Pavlovské vrchy na lužní lesy u Lednice až po luhy na Moravském poli.
Rendezvous (Dianin chrám) - romantická stavba v podobě římského triumfálního oblouku vybudovaná v letech 1810 - 1812 podle návrhu J. L. Hardmutha v lesích asi 1,5 km východně od zámku Valtice.
Svatý Hubert - romantická novogotická kaple s třemi arkádami uprostřed parkově upravené paseky, zaklenutá síťovou klenbou, postavená v roce 1855 podle návrhu J. Wingemüllera asi 3 km severovýchodně od zámku Valtice
U Tří Grácií - pozdně klasicistní kryté sloupořadí z roku 1825 postavené podle projektu K. Engela. Sousoší Tří Grácií vytesal z jednoho kusu kamene M. Fischer. Nalézá se na parkově upravené pasece v lese cca 4 km severovýchodně od zámku Valtice.

Mikulov

Mikulov - Původně slovanská osada založená v kotlině mezi třemi návršími (Zámecký vrch, Kozí vrch a Svatý kopeček) v podhradí důležitého pomezního hradu z 12. století, povýšená v roce 1410 na město. Mikulov byl v držení rodu Lichtenštejnů od roku 1229 do roku 1560 a poté přešel do držení rodu Ditrichštejnů, v jejichž majetku zůstal až do roku 1945. Toleranci městské vrchnosti dokládala rovněž rozlehlost městské židovské obce, jež byla největší na Moravě a od poloviny 16. století do poloviny 19. století správním a duchovním centrem moravských židů a sídlem zemského rabína. S nástupem renesance se stalo ve druhé polovině 16. století významným centrem manýristické italsko-španělské kultury. Největšího rozmachu dosáhl Mikulov za doby kardinála Františka z Ditrichštejna, kdy se stává centrem Moravy. V roce 1982 bylo historické jádro Mikulova prohlášeno městskou památkovou rezervací (celkem 112 historických památek). Historické jádro města bylo vybudováno na svažitém terénu pod zámkem, zachovalo si doposud půdorys s pravoúhlým náměstím a pravidelnou uliční sítí.
zámek Mikulov – původně pomezní český přemyslovský hrad z počátků 13. století patřil v té době k nejrozsáhlejším pevnostním stavbám. Z té doby zachována válcová věž s břitem a hradní palác. Hrad byl zpevńován ( v letech 1540 – 1550 byly vybudovány 4 mohutné půlkruhové bastiony v nárožích hradu). Velká přestavba na pohodlné renesanční sídlo byla zahájena počátkem 17. století (bastiony byly změněny na sály a v největším byl zřízen Sál předků s bohatou štukovou výzdobou). Dnešní podoba zámku pochází z barokní přestavby po požáru v roce 1719 podle plánů vídeňského architekta K. A. Oedtla (především zámecká průčelí a čestný dvůr). Tragické vyvrcholení dějin zámku nastalo dne 22. 4. 1945, kdy při osvobozovacích bojích zámek vyhořel až do základů. Po válce byla v letech 1951 – 1962 realizována rekonstrukce zámku podle architekta O. Oplatka.

Zámek Lednice

Zámek Lednice - na místě původní gotické tvrze vznikl v letech 1544 - 1585 renesanční zámek, obklopený zahradou. Zámek byl na sklonku 17. století barokně přestavěn - z této přestavby se zachovala monumentální architektura zámecké jízdárny a konírny na západní straně zámeckého komplexu - dílo J. B. Fischera z Erlachu. V letech 1766 - 1772 proběhla klasicistní přestavba zámku a v roce 1815 byly zámecké budovy upraveny ve stylu empíru. Dnešní podoba zámku pochází z poslední přestavby zahájené v roce 1846 v historizujícím novogotickém slohu podle návrhů J. Wingelmüllera a dokončené v roce 1858 J. Heidrichem. Přestavba zachovala půdorys zámku a projevila se především v úpravě fasád a ve výzdobě zámeckých interiérů. Do komplexu zámeckých budov je vkomponován farní kostel Sv. Jakuba Staršího.
Palmový skleník na východní straně zámku byl zbudován v letech 1843 - 1845 podle návrhů anglického architekta P.H. Desvignese. Ve skleníku je pěstováno cca 250 druhů tropických a subtropických rostlin a vytváří předěl mezi parterovou a přírodně krajinářskou částí zámeckého parku.
Zámecký park - poprvé byl doložen polovině 16. století. Od 30. let 17. století je postupně měněn ve velkorysý barokní park vybavený severně od zámeckého průčelí terasou přístupnou rampami se sochařskou výzdobou. Koncem 19. století probíhaly klasicistní úpravy parku, jež vyvrcholily v letech 1805 - 1811 v romantickou přeměnu podle projektu architekta Fantiho na přírodní krajinářský park řešený na principu kompozičně ztvárněných průhledů. Řeka Dyje byla spoutána do systému kanálů a rybníků, byly navršeny ostrovy navzájem propojené mosty. Poslední úprava zámeckého parku proběhla v letech 1884 - 1887 kdy byla parterová část upravena podle plánů architekta Michelliho v v novobarokním francouzském stylu s pravidelnou osovou formací stříhaných křovin s kašnami a antickými sochami a fragmenty. Park je významný po stránce dendrologické - obsahuje 112 druhů jehličnanů a 462 druhů listnáčů.

Moravský Krumlov

Město Moravský Krumlov bylo založeno na pravidelném půdorysu ve 13. století na ostrohu nad říčkou Rokytnou a poprvé se připomíná v roce 1240. Za husitských válek bylo opěrným bodem husitů a v 16. století zde působila Jednota bratrská a v roce 1571 zde zemřel její biskup Jan Blahoslav.
Zámek Moravský Krumlov - původní krumlovský hrad, poprvé připomínaný v roce 1279, přebudovali páni z Kravař po roce 1369 na honosné sídlo s hranolovou věží. Hrad byl v letech 1557 -1562 přestavěn na renesanční zámek s nádvorními arkádami ve třech podlažích. Zámek je dílem italských kameníků a stavitelů, mimo jiné též Leonarda Garo da Bisone. Zámek i jeho interiéry byly později upravovány barokně. Zámek je v současné době v rekonstrukci a přístupná je pouze exposice Slovanské epopeje od Alfonse Muchy a pamětní síň známého renesančního lékaře Paracelsa připomínající jeho pobyt v Moravském Krumlově v roce 1537. U zámku se nalézá anglický zámecký park o rozloze 12 ha s 86 druhy dřevin
Gotický farní kostel Všech Svatých ze 13. století vyhořel v roce 1630 a byl opraven po roce 1676. U kostela se nachází klasicistně upravená hrobka Lichtenštejnů z roku 1789.
Klášterní kostel Sv. Bartoloměje z poloviny 14. století patří mezi významné projevy vrcholné gotiky na Moravě.
Nad městem se nachází v dominantní poloze poutní barokní kostel Sv. Floriana z roku 1696 renovovaný v roce 1834. Poutě v neděli po 4. 5. mají nepřerušenou třísetletou tradici

Hrad a město Hardegg

Hardegg' je nejmenší město Rakouska s pozoruhodným hradem. Je zde hraniční přechod pro chodce a cyklisty (provoz od dubna do listopadu).
Hrad Hardegg na skále nad městem byl založen v 12. století. V roce 1731 se dostává do vlastnictví rodu hrabat z Khevenhullerů v jejichž vlastnictví je dodnes. Po značném poškození zemětřesením v roce 1754 byl znovu opraven až roku 1905. Dnes se na hradě nachází exposice Maxmiliána Habsburského, který byl jako mexický císař popraven v roce 1867 mexickými povstalci. Exposice obsahuje i ukázky umění starých Inků a Aztéků.
Pozdně románský kostel Sv. Vít z doby založení hradu. V kostele se nachází fresky z doby kolem roku 1350. Kostel byl v roce 1750 přestavěn barokně.
Hardeggská vyhlídka - vyhlídka s dřevěným altánem nad Hardegskými skalami tvořícími význačnou lesostepní lokalitu chráněných teplomilných rostlin. Z vyhlídky je pěkný pohled na město a hrad Hardegg.

Drobné sakrální památky

V této galerii jsou drobné sakrální památky - především výklenkové sloupy a boží muka z okolí Mikulova a Znojma fotografované ve dnech 24. - 28. 5. 2005

Zřícenina hradu Skály

Zřícenina skalního hradu Skály se nachází asi 300 m východně nad stejnojmennou osadou Skály, nyní součásti města Teplice nad Metují, od něhož se nachází asi 2 km jihozápadně. Zřícenina leží v okrese Náchod.
Skalní hrad byl založen na skalnatém ostrohu nad osadou pravděpodobně na přelomu 14. a 15. století Matějem Salavou z Lípy. Po skončení husitských válek se jeho majitel spojil s majiteli okolních hradů (Vizmburk, Žacléř, Adršpach) k vedení nájezdů na slezská města. Ta se poté s majiteli hradů dohodla, hrady od nich vykoupila a v roce 1447 je zbořila.
Hrad Skály byl po několika letech obnoven, ale po roce 1544 přestal být obýván a jeho budovy a hradby se staly zdrojem stavebního materiálu pro osadu pod hradem. Do dnešní doby se zachovaly pouze fragmenty hradeb a zbytky místností vytesané ve skále. Bývalá hradní věž zbudovaná na nejvyšší skále je zpřístupněna jako vyhlídka.
V osadě pod hradem se nachází zámeček z roku 1666 zbudovaný jako letní sídlo královéhradecké diecéze, v současnosti využívaný jako penzion.

Zřícenina hradu Bolczów

Zřícenina hradu Bolczów se nalézá v Polsku asi 8 km východně od města Jelenia Góra a 1,5 km jižně od obce Janowice Wielkie.
Zřícenina hradu se nachází na skalnatém návrší o výšce 560 m. Hrad byl založen kolem roku 1375 svidnicko-javorským knížetem Bolczem. Během období husitských válek se stal jedním z opěrných bodů husitů ve Slezsku, proto byl během nich zničen. Hrad byl obnoven v roce 1433, při obnově byl rozšířen nádvoří s věžní branou a v letech 1520 - 1550 byl za majitele Justa Decia, tajemníka polského krále Zikmunda I. Starého přestavěn renesančně. Během třicetileté války byl v roce 1645 vypálen a od té doby je zříceninou.
V prostorách hradu a v jeho blízkosti rostou památné stromy - dva jilmy horské, tři buky lesní a jeden javor.

Klášter v Pohledu

Cisterciácký klášter Údolí blahoslavené Panny Marie (Der lieben Frauen Tal), ve zkrácené verzi Frauental. Klášter byl v roce 1424 zničen husity při tažení na Přibyslav, později byl obnoven a v 19. století přeměněn v zámek a dnes je část budov využívána jako škola.

Zřícenina hradu Frýdštejn

Frýdštejn je zřícenina hradu u stejnojmenné vsi v severních Čechách, 7 km severně od Turnova.
Hrad Frýdštejn Zřícenina hradu na horním konci dlouhého pískovcového hřebene u stejnojmenné vsi. Nachází se necelé tři kilometry od toku řeky Jizery severozápadně od Malé Skály a nad jeho zříceninami dodnes vyčnívá daleko viditelná okrouhlá věž. Je to typický skalní hrad. Hrad byl založen v průběhu 1. poloviny 14. století, v roce 1432 jej obléhali husité. Po připojení k Českému Dubu byl po roce 1540 opušten, jako pustý se poprvé připomíná roku 1565.
Stavitelé hradu důmyslně využili neveliký pískovcový ostroh. Měkký pískovec umožnil vytesat část místností přímo do skály. Stavebníci hradu se nespolehli pouze na strmost skalních stěn, ale celý areál hradu ohradili kamennou hradbou. V nejvyšším místě je do nich zapojena hlavní okrouhlá věž - bergfrit, dnes 15 m vysoká o průměru 9 m. Věž byla přístupná gotickým portálem v prvním patře. Pod tímto jádrem hradu je níže položené předhradí, v němž se nachází hradní studna v mohutné okrouhlé věži. Tímto předhradím procházela původní přístupová cesta a z tohoto předhradí byl po stupních přístup do horního (vnitřního) hradu. Dnešní vstup do hradního jádra vedoucí štěrbinou mezi skalními bloky je mladšího data.

Kostel Sv. Petra a Pavla v Liberku

Obec Liberk je poprvé připomínána roku 1310 jako podhradí hradu Rychmberk vystavěného ve 14. století na ostrohu západně od kostela. Hrad byl spolu s kostelem zničen roku 1458 a po jeho rozebrání na stavební materiál zůstaly z něj zachovány pouze zbytky příkopu a část valu.
Nový dřevěný kostel Apoštolů Sv. Petra a Pavla byl postaven v letech 1691 - 1692 na místě původního kostela, v letech 1800 - 1802 byl podezděn do výše jednoho metru a v roce 1914 byla provedena jeho rekonstrukce. Vnitřní zařízení kostela je barokní z 18. století. Nejhodnotnějším prvkem vnitřní výzdoby kostela jsou sochy a řezby od liberského rodáka, pozdějšího vídeňského dvorního sochaře Filipa Jakuba Prokopa, (1. 5. 1740 Liberk - 16. 10. 1814 Vídeň). Při kostele byla postavena stupňovitá dřevená zvonice a naproti kostelu se nachází dřevěná barokní fara.

Kostel Sv. Mikuláše ve Velinách

Veliny jsou obec v okrese Pardubice nacházející se asi 2 km východně od města Holice. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366. Největší pamětihodností obce Veliny je dřevěný kostel Sv. Mikuláše připomínáný již ve 14. století. Současná podoba kostela pochází z roku 1752. Kostel je barokní, roubený, jednolodní, pokrytý šindelovou střechou. Oprava kostela byla provedena v roce 1903. Vnitřní zařízení kostela je novorenesanční a pochází z roku 1904. Kostel je obklopen hřbitovem a jeho areál je ohraničen roubeným plotem. Součástí hřbitova je i zvonice a márnice z roku 1750. V márnici je uložena tzv. "Josefínská rakev" z 80. let 18. století. Rakev nemá dno a používala se při epidemiích a větších úmrtích. Pro silný odpor obyvatel se od tohoto způsobu pohřbívání upustilo. Morová rakev není přístupna veřejnosti. Kostel je chráněn jako Národní kulturní památka.

Nové Město nad Metují, Peklo, zřícenina Výrov, dřevěný kostel ve Slavoňově

Nové Město nad Metují

Nové Město nad Metují bylo založeno v roce 1501 na ostrohu obtékaném ze tří stran Metují. V roce 1526 vyhořelo a bylo nově vystavěno v renesančním slohu Pernštejny do konce roku 1548. Okolo města jsou zachovány hradby. Původní gotická tvrz byla přestavěna do podoby opevněného zámku s nárožními věžemi. současná podoba zámku pochází z let 1909 - 1913 kdy jej přestavěl architekt Dušan Jurkovič.

Kostel Sv. Jana Křtitele ve Slavoňově

Dřevěný kostel pochází z roku1553, kdy byl vystavěn Janem Kotlačkou a jeho synem na místě původního gotického kostela Sv. Martina připomínaného již v roce 1350. Kostel je vzácně dochivanou ukázkou lidové dřevěné architektury. v kostele je cenná vnitřní výzdoba s barokními lidovými figurálními malbami a ornamenty. Při kostele je renesanční dřevěná zvonice z roku 1555 sloužící jako vstupní brána na hřbitov a roubená márnice z 18. století.

Zřícenina Výrov

Zřícenina hradu Výrov se nachází na skalnatém ostrohu na levém břehu řeky Metuje asi 1 km jihovýchodně od města Nové Město nad Metují.
O tomto hradu se nedochovaly žádné písemné zprávy. Podle archeologických nálezů získaných při povrchovém průzkumu se dá předpokládat jeho založení na přelomu 14. a 15. století. V roce 1527 se pod názvem Staré Hrady připomíná již jako pustý.
Hrad Výrov byl jednodílnou stavbou, kterou od plochy ostrožny odděloval šíjový příkop za nímž se zvedala minimálně 8 m vysoká štítová zeď pravděpodobně obíhaná parkánem. Vstupní brána byla skryta za baštovitým výběžkem hradební zdi. Palác hradu byl čtverhranný a podsklepený, jednalo se pravděpodobně o roubenou stavbu, což dokládají kapsy k jejímu ukotvení v dochované podezdívce.
V areálu hradu byla vybudována tzv. Juránkova vyhlídka, ze které je nádherný pohled na Nové Město nad Metují.

Peklo

Peklo u Nového Města nad Metují je osada a výletní místo v nadmořské výšce 324 m. Osada se nalézá v sevřeném údolí při soutoku říček [[Metuje]] a [[Olešenka|Olešenky]].
První písemná zmínka o zdejší osadě Peklo pochází z roku 1415. Ve zdejší osadě se nachází bývalý mlýn zvaný Pekelec, poprvé zmiňovaný již roku 1527. V tomto mlýně se odehrával děj povídkyAloise Jiráska V Pekle. V roce 1912 byl tento mlýn přestavěn architektem Dušanem Jurkovičem na výletní restauraci, která zde funguje dodnes.

Skalní hrad Drábské světničky

Drábské světničky - skalní hrad na pískovcové hraně Mužského nedaleko od Mnichova Hradiště.
Archeologické nálezy dokládají, že hrad vznikl již ve 13. století. Předpokládá se, že byl obnoven {pokud do této doby nebyl ve funkci) koncem husitských válek. Brzy poté byl opuštěn a zanikl.
Hrad tvořilo sedm pískovcových bloků, oddělených hlubokými štěrbinami. Část prostor byla do nich přímo vysekána, jiné stavby, roubené ze dřeva, zaujaly korunu skal. Dochovaly se zde draže a kapsy pro ukotvení jejich konstrukce, vysekané do měkkého skalního povrchu. V blízkosti vstupu se tyčila velká roubená věž, jejíž nároží kotvily mohutné trámy, zapuštěné do hlubokých kapes. Ohrazení vstupní strany tvořila roubená hradba, založená do základového žlabu. Jednotlivé části hradu i prostory vysekané ve skále spojovaly dřevěné mosty a plošiny, některé úseky skalních hran lemovaly dřevěné ochozy. Do skály bylo vyse­káno okolo třiceti světniček, z nichž však je možno určit funkci pouze v případě kaple a vrátnice ve velké věži. Kromě světniček byl hrad vybaven i lahvovitou, do skály vysekanou prostorou, nejspíše zásobárnou na obilí, dnes zvanou hladomorna. Mezi roubenými obrannými a obytnými stavbami vynikaly kromě velké věže ještě dvě další menší čtverhranné.
Drábské světničky představují typický skalní hrad. Dokonale využívají pískovcového útvaru, který se postaral o podstatnou část opevnění doplněného pouze dle potřeby dřevěnými konstrukcemi.

Skanzen Vysočina

Skanzen lidových staveb Vysočina má čtyři části: Veselý kopec (skupina usedlostí s mlýnem), Svobodné Hamry (železářská osada), Možděnici (kovárna, řemeslné dílny) a Betlém v Hlinsku (roubené domky).
Veselý Kopec - ukázka lidového stavitelství z oblasti českomoravského pomezí a Železných hor. Jednotlivé zemědělské usedlosti jsou volně rozptýleny v původním krajinném prostředí a dokládají způsob života a hospodaření drobných rolníků od poloviny 19. století do poloviny 20. století. Lidové technické památky na vodní pohon tvoří ojedinělý soubor.
Svobodné Hamry - osada, která vznikla kolem železárny již ve středověku. Zaniklou železářskou výrobu připomíná vodní kovací hamr. Za povšimnutí stojí roubená hospoda s datováním do roku 1794 a barokní zámeček z 18. století. V minulosti zde pobývali slavní malíři F. Kaván a G. Macoun.
Betlém Hlinsko - ve středu města Hlinska na pravém břehu řeky Chrudimky se nachází jedinečné seskupení roubených objektů, které zde vznikaly v průběhu několika desítek let od poloviny 18. století. Obyvateli těchto domků byli drobní řemeslníci, především hrnčíři a tkalci. V roce 1989 se započalo s rekonstrukcí vybraných objektů, ve kterých jsou umístěny expozice dokládající bydlení a dílny lidových řemeslníků.
Židovský hřbitov v Dřevíkově - Starý židovský hřbitov byl založen asi v polovině 18.století, kdy se v Dřevíkově usazuje kolonie Židů. Hřbitov byl původně poloviční, obehnán roubením. Později rozšířen a opatřen klenutým vjezdem.

Zámek Hrádek u Nechanic

Zámek Hrádek u Nechanic se nalézá na mírné vyvýšenině severozápadně od obce Hrádek asi 3 km jihovýchodně od městečka Nechanice v okrese Hradec Králové.
Zámek Hrádek u Nechanic byl postaven v letech 1839 - 1854 pro tehdejší majitele panství hrabata z Harrachu ve stylu anglické tudorovské gotiky podle projektu K. Fischera. Jde o rozsáhlou jednopatrovou dvoukřídlovou stavbu, která má v zahradním průčelí dvoupatrovou věž s cimbuřím. Vnitřní výzdoba reprezentačních prostor zámku - zejména Zlatého sálu a Rytířského sálu byla na zámek hrádek převezena z ostatních německých rodových panství hrabat z Harrachu.
Vnitřní výzdobu tvoří například plastiky j. Krantnera a J. Maxe. V zámecké kapli Sv. Anny jsou vzácné obrazy německých mistrů z konce 15. století - Svatý Jan, Panna Maria a Ecce Homo. Dále je zde vzácná roánská kropenka z mramoru a pontifikální kříž italské provenience z 15. století. Řemeslnické práce (zejména truhlářské) v zámku jsou spjaty se jmény místních mistrů z blízkého okolí.
V galerii jsou dále fotografie soch a památníků z války roku 1866 nacházející se v blízkém okolí zámku Hrádek.

Dřevěný kostel Sv. Markéty ve Vysočanech u Nového Bydžova

Vysočany u Nového Bydžova jsou vesnicí nacházející se asi 1 km jižně od města Nový Bydžov. Vysočany byly založeny na kopečku. Od toho pochází i jméno obce.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1364.
V té době zde již stál dřevěný kostel zasvěcený Svaté Markétě. Tento kostel byl koncem 17. století zcela přestavěn a opět bylo jako stavební materiál použito dřevo. Kostel je trojlodní, obdélníkového půdorysu s dřevenými arkádami a pětibokým presbytářem. Jižní kaple byla přistavěna v roce 1770. Strop kostela je kazetový a vnitřní výzdoba pochází z konce 17. století.
součástí areálu kostela je i dřevěná polygonální zvonice ve které jsou zyvěšeny tři zvony - Sv. Bartoloměj o hmotnosti 1700 kg ulitý v roce 1580, Sv. Jan Křtitel o hmotnosti 380 kg a Svatý Josef o hmotnosti 820 kg.

Nový Bydžov a jeho památky

Starý židovský hřbitov - založen v roce 1520 v jižní části města za hradbami. Pohřbívalo se na něm až do roku 1885. Na ploše přes půl hektaru se nachází okolo 1500 náhrobků. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1577. Početně převažují pískovcové náhrobky ze druhé poloviny 17. století a z 18. století.
Po pražském a kolínském hřbitově patří novobydžovský židovský hřbitov k nejstarším v Čechách.
Děkanský kostel sv. Vavřince - kostel byl zaožen spolu s městem Nový Bydžov v letech 1305 - 1311, původně byl zasvěcen Matce Boží. Gotická trojlodní stavba je v severním nároží západního průčelí doplněna hranolovitou věží, po severní a jižní straně trojlodí předsíněmi a na jižní straně ještě barokní sakristií. Trojlodí, pětiboce uzavřené kněžiště a předsíně jsou sklenuty křížovou žebrovou klenbou s cihlovými poli, sakristie dvěma poli křížové klenby bez žeber s nástropními štukaturami. Původně gotická stavba byla upravována barokně, hlavně po pol. 17. století a v roce 1772. Horní část věže získala nynější podobu po velkém požáru v roce 1817.
V hlavní lodi kostela svorníky s reliéfy hlavy Krista a královského Iva, v severní předsíni svorník s reliéfem zrcadlově obráceného královského lva. Raně barokní portálový hlavní oltář zdobí obrazy Jana Jiřího Heinsche - Umučení sv. Vavřince a Korunování P. Marie (z roku 1683), levý boční oltář P. Marie Bolestné se sochou Piety od F. Morávka (z roku 1756), od něho pravděpodobně i kazatelna, pravý boční novogotický oltář se sochami sv. Václava, sv. Aloise a sv. Jana Nepomuckého (z roku 1882), obrazy křížové cesty od neznámého malíře (z roku 1755). Ze staršího mobiliáře vynikají kované gotické dveře do podvěží a cínová křtitelnice z roku 1489. Ve věži jsou tři zvony - Václav (1507), Median (1574) a Vavřinec, nový zvon ulitý v roce 1999 ve známé zvonařské dílně rodiny Dytrychovy v Brodku u Přerova na Moravě.
Mariánský morový sloup na naměstí - sousoší v základní podobě vzniklo až v roce 1716. Na sloupu je umístěna socha P. Marie Neposkvrněného početí (Immaculata). Na podstavci sloupu je umístěno devět soch českých patronů pocházejících od neznámých východočeských sochařských mistrů.
Novogotická radnice z roku 1865 postavená na místě původní renesanční radnice
Secesní dům Spořitelny a městského Muzea z roku 1898
Kostel Sv. Trojice z roku 1601 byl v letech 1717 - 1726 přestavěn barokně. Kostel má jednu lod a dvě věžičky v průčelí
Kostel sv. Jakuba Většího na Metličanech - Barokní kostel z let 1768 až 1775 byl postaven královéhradeckým stavitelem Františkem Kermerem, snad s použitím starších plánů pražského architekta K. I. Dientzenhofera, autora projektu přestavby zámku ve Sloupně na místě původního raně gotického kostela stejného zasvěcení.
Podélná jednolodní neorientovaná stavba s hranolovou věží, chrámová loď s kasulovými okny konkávním a konvexním členěním připomíná radikálně barokní stavby, věž a průčelí už mají prvky klasicistní. Loď je sklenuta plackou do pásů s polovalenými klenbami, kněžiště kopulí na sférických trojúhelnících. Sakristie byla přistavěna později.

Polička - městské hradby a další památky

Město Polička bylo v počátcích své existence jedním z opěrných bodů českého království, nacházelo se na pomezí Čech a Moravy a chránilo obchodní stezku vedoucí z Čech na Moravu. Význam samotného města v historii českých zemí dokládá řada dochovaných pamětihodností. Již v polovině 14. století bylo město vydlážděno a uprostřed náměstí vystavěna gotická radnice. Současně se v tomto období začalo s budováním městských hradeb, určených k ochraně města před vpády cizích vojsk.
V 2. pol. 16. století probíhala renesanční přestavba celého města. Z této doby se však dochoval pouze kostel Sv. Michala na městském hřbitově. Osud města v 17. století neblaze poznamenal velký požár v r. 1613. Po útrapách třicetileté války se Polička téměř vylidnila.
Zlatým věkem poličského měšťanstva bývá nazýváno 18. století, kdy Polička patřila mezi nejkrásnější česká města. V tomto období byl vytvořen morový sloup na náměstí (1727 – 31) jako dík za uchránění města před morem roku 1713. Sochy zdobící sloup vytesal Jiří Pacák, který je také autorem soch na městských kašnách. Tehdy byla postavena také barokní radnice na místě zbořené původní gotické (1739 – 44).
Jednou z největších dominant města je kostel Sv. Jakuba vystavěný v novogotickém stylu (1853 – 65) po obrovském požáru v r. 1845, který zničil kostel původní. Ve věži kostela byla vybudována světnička pro “strážce proti ohni”, kde se v roce 1890 narodil později světově proslulý hudební skladatel Bohuslav Martinů.

Zřícenina hradu Žumberk

Obec Žumberk leží na úpatí českomoravské pahorkatiny v půvabné zalesněné krajině s příkrými kamenitými stráněmi, údolím, rybníky, říčkou Holetínkou a romantickými zákoutími.
Dominantou Žumberka a kulturní památkou jsou rozvaliny hradu. Prvním držitelem byl vladyka Pilunk roku 1318. Ve 14. století byl hrad v držení pánů z Boskovic. Dalšími majiteli byli Kavalcové ze Žumberka, jinak z Lipoltic. Jan z Lipoltic r. 1415 podepsal stížný list ke sboru kostnickému proti upálení Mistra Jana Husa. Vaněk z Lipoltic se zúčastnil čáslavského sněmu v březnu r. 1440. Známými majiteli žumberského panství jsou i Trčkové z Lípy, Janovský ze Soutic, Zárubovi z Hustiřan. Roku 1691, 3. března, zemřel v Žumberku Bedřich Hertvík Záruba, císařský rada a hejtman kraje chrudimského. Hrad byl šlechtickým sídlem až do r. 1700. V 18. století již vrchnost na hradě nebydlela, pouze úředníci a zřízenci. Posledním obyvatelem byl lékař Devoty, který se r. 1770 odstěhoval. Od té doby se hrad proměňuje ve zříceninu.
Na náměstí je další kulturní památka - socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1772.
Původně gotický kostel Všech svatých je připomínám k roku 1350. Současná podoba je z přestavby v r. 1782 a pseudorománské úpravy z r. 1880, kdy kromě presbyteria a sakristie byla celá kostelní loď téměř od základu znovu zbudovaná a kostel byl o 6 metrů prodloužen. Obnovený kostel byl 10. října 1880 slavnostně vysvěcen. Uvnitř kostela jsou zachovány původní stavební detaily. Okolo kostela byl až do roku 1832 hřbitov.
Kulturní památkou je i zvonice, obnovená v r. 1789. Báně jsou kryty šindelem
Na náměstí je obecní studna, která byla zřízena r. 1794, hluboká 20 metrů, roubená kamenem. Voda se čerpá okovem zavěšeným na rumpále. Vedle studně je pískovcová kašna, zbudovaná v roce 1901 nákladem obce.

Chlumec nad Cidlinou

Osada a později město Chlumec nad Cidlinou bylo založeno na kopci Chlum pravděpodobně někdy v 11. století. První písemná zmínka pochází z roku 1110 u příležitosti bojů Vladislava I. s polským králem Boleslavem Polským. Další písemná zmínka pochází z roku 1130, kdy se na zdejší vodní tvrzi vybudované u brodu přes řeku Cidlinu připomínají Zdeslav a Diviš z Chlumce. V roce 1167 je Zdeslav titulován jako purkrabí kouřimský a v roce 1170 jako purkrabí na Žatci.
Když jeho bohatnoucí rod vybudoval v polovině 13. století hrad Český Šternberk, začali se psát ze Šternberka. Šternberkové drželi Chlumec nad Cidlinou do roku 1393. V letech 1400 - 1461 držel Chlumec rod pánů z Bergova, po nich se vystřídali v roce 1469 Samuel z Hrádku, 1472 Vaněk z Valečova, Jan a Vilém z Landštejna do roku 1517. Od roku 1547 do roku 1611 byl Chlumec komorním panstvím. Od roku 1611 patřil Chlumec s přerušením v letech 1618 - 1620 rodu Kinských z Vchynic a Tetova. V roce 1948 byl jim majetek znárodněn a po roce 1989 vrácen v restituci.

Památky v městě

Osice - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Osicích - Pochází z roku 1701, avšak první gotická stavba na tomto místě je připomínána již roku 1352. Uměleckou hodnotu má ručně vyřezávaný kůr z roku 1759. Po větrné smršti v roce 1929 byla kostelní báň zcela stržena a byla nahrazena bání současnou s pozměněným tvarem. V objektu je i památkově chráněná márnice
Na návsi pod kostelem stojí barokní socha Sv. Josefa z poloviny 18. století.

Osada Polom u Trhové Kamenice

Osada Polom tvoří jednu z místních částí obce Trhová Kamenice. Osada se nalézá asi 3 km východně od Trhové kamenice asi 20 km jižně od města Chrudim. V této osadě se nachází 7 domů, z nichž trvale osídlen je pouze jeden a ostatní jsou využívány jako rekreační objekty.
V osadě se nachází renesanční kostel sv. Kunhuty z doby okolo r. 1600, který byl naposledy opraven roku 1880. Areál kostela je přístupný zvonicí s dřevěným patrem. Objekt kostela se v současné době mění na zříceninu. Okolo je ohrazení ze 17. století.
U kostela se nachází památník rodiny Eisovy, která spolupracovala v době druhé světové války s partyzány.

Kopicův statek u Hrubé skály

Kopicův statek je roubená památkově chráněná roubená usedlost s patrovým domem a pavlačí z 19. stol. nacházející se na planině uprostřed hruboskalských lesů nedaleko od osady Kacanovy. U chalupy se nachází socha Svatého Jiří na koni - dílo lidového sochaře Jana Chládka mladšího datovánou do roku 1806. Podstavec sochy zhotovil v roce 1884 Josef Zeman z Tatobit a ozdobil jej čtyřmi reliéfy: Kristus v Getsemanské zahradě, sv. Petronila a sv. Felikula, sv. Máří Magdaléna a čtvrtý je zobrazením sv. Anny. Na soklu jsou nápisy: „Ku cti svého patrona založil Jiří Jiroš roku 1806." „Ku vzpomínce na jeho rod nově opravili manželé František a Petronilla Jirošovi roku 1884. Pracoval Jos. Zeman z Tatobit." „Péčí památkového úřadu pro Věru a Vojtěcha Kopice opravil A. Hrdlička r.1948."
Chalupa se dříve nazývala Jirošova rychta - jméno Kopicův statek pochází od jména majitele v první polovině 20. století - Vojtěcha Kopice, sochaře-samouka, který vytvořil v v letech 1940 až 1978 v okolních skalách známou přírodní sochařskou galerii. Do skal jsou pod širým nebem vytesal reliéfy a postavy z českých dějin, doplněné verši.

Památky města Přelouč

Kostel sv. Jakuba - Farní kostel sv. Jakuba se nalézá na severním okraji náměstí, za budovou staré školy. Poprvé je v písemných pramenech připomínán v polovině 14. století. V jeho zdivu se však dochovaly druhotně použité románské stavební prvky, proto se lze domnívat, že kostel byl zděným objektem již před udělením městského práva. Kostel sv. Jakuba byl několikrát přestavován. Nejvíce jeho vzhled ovlivnila barokní přestavba v polovině 17. století. Dnešní podobu získal kostel po rekonstrukci v roce 1884.
Evangelický kostel - Významná novorenesanční budova, postavená v roce 1904 na místě starší malé evangelické modlitebny při křižovatce ulic Českobratrské, Labské a Zborovské. Autorem projektu nového chrámu byl český architekt Rudolf Kříženecký, který projektoval také Záložnu a Divišovu vilu. Evangelický kostel se stal počátkem 20. století výraznou součástí nové siluety města. Dnes při něm sídlí Sbor církve českobratrské evangelické.
Kaple navštívení Panny Marie - Kaple navštívení Panny Marie, která tvoří dominantu hřbitovního komplexu na Svatém poli, byla vystavěna v letech 1682 - 84 podle projektu zednického mistra Stanislava Vipla z Bohdanče na místě provizorní dřevěné stavby z roku 1680. Její zbudování inicioval místní farář Jan Adam Lorenc v souvislosti s rozšířením pověsti o zázračné uzdravující moci zdejšího mariánského obrazu. Dnešní tvar získaly chrámové věže podle projektu Františka Schmoranze v roce 1881.
Občanská záložna - Občanská záložna je jednou z dominant města, viditelných ze širokého okolí. V době svého otevření byla centrem kulturního a společenského dění. Projekt budovy byl zadán známému pražskému architektu Ing.Dr.h.c. Rudolfu Kříženeckému. Podle jeho návrhu bylo v roce 1899 započato se stavbou budovy v novorenezančním slohu. Během dvou let byla dokončena a již 25.srpna 1901 se konalo slavnostní otevření. Stala se skutečnou ozdobou města. V současné době Občanská záložna víceúčelovým komplexem – své místo zde má svatební a společenská síň, knihovna, sídlí zde pobočka Komerční banky a v přízemí je zřízeno restaurační zařízení.
Morový sloup na náměstí - Na západní straně náměstí od roku 1704 stojí vysoký morový sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého.

Řečany nad Labem a Kladruby nad Labem

Kladruby nad Labem - První zmínka o obci pochází z roku 1350 (nepodložená z konce 13. století), tehdy byly Kladruby vladyčím sídlem. Roku 1359 zde vládl Albert, 1371 Dobral, v letech 1410 -1414 Jindřich z Kladrub. V roce 1500 je přikoupil Vilém z Pernštejna k Pardubicím. Roku 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna královské komoře pardubické panství, k němuž náležel kladrubský dvůr se zámečkem a oborou s chovem koní, kde dle kroniky od roku 1552 choval Jaroslav též starošpanělského (andaluského) koně, předchůdce koně starokladrubského. Roku 1579 byl oficiálně založen ústav pro chov koní císařem a králem Rudolfem II., který měl nejvyšší zásluhu na rozšíření chovu koní ve Velké oboře v Kladrubech. Císař Maxmilián II. tu vystavěl nový hřebčín, roku 1670 byla při něm postavena kaple. Tento hřebčín je nejstarší v Evropě a chovají se zde Starokladrubští koně.

Řečany nad Labem - Nejvýznamnější památkou obce Řečany nad Labem je původně románský kostel Svaté Máří Magdaleny založený v roce 1165, přestavěný v r roce 1407 a dále barokně rozšířený

Románský kostel Sv. Jakuba a barokní kostel Sv. Vavřince v Církvicích

Kostel Svatého Vavřince v Církvicích je doložen k r.1344 jako zděný, předcházela mu patrně dřevěná stavda. Po zdevastovaní za třicetileté války byl kostel zbarokizován r.1684. O čtyři roky později byl v kostele umístěn milostný obraz Panny Marie Bolestné.
Kostel se nachází uprostřed obce na vyvýšeném hřbitově. Obdélný jednolodní chrám se západním štítovým průčelím je doplněn dvěma bočnímihranolovými kaplemi. Hranolová věž se tyčí nad pravoúhle zakončeným presbytářem. Ke kostelu jsou dále přistavěny dvě sakristie a předsíň, zvonice stojí volně před kostelem. Kaple a presbytář jsou sklenuty křížovou klenbou, zatímco loď klenbou valenou.
Zařízení kostela je většinou barokní. V jižní boční kapli se nachází rokokový tabulový oltář sv. Jana Nepomuckého, v severní kapli barokní tabulový oltář s deskovým obrazem Piety od Mistra Třeboňského. V lodi se nachází obrazy sv.Agáty, Apolonie,Rozálie a blažeje od I.Raaba.

Románský kostel Svatého Jakuba v osadě Jakub u Kutné hory pochází z roku 1165. Kostel byl postaven téhož roku šlechtičnou Marií ze Švábenic a jejími syny Slaviborem a Pavlem. Toto založení dokládá původní autentika oltáře Panny Marie na panské empoře z 19. 11. 1165, kdy bylo za účasti krále Vladislava II. a královny Judity provedeno pražským biskupem Danielem slavnostní zasvěcení kostela.
Kostel je významný především svým nejbohatším souborem románského sochařství nacházejícím se na jižním průčelí kostela. V tympanonu portálu se nachází polopostava žehnajícío Boha Otce, kterého okuřují andělé, v arkádách po stranách vstupního portálu stály zřejmě sochy Sv. Petra a Pavla, z kterých se dochovaly pouze malé zbytky.
V patře nad portálem se nachází skupina stojícího Krista u jehož nohou jsou dvě menší postavy v pokleku oděné v krátkých suknicích. Pravděpodobně jde o postavy donátorů Slavibora a Pavla. Vlevo od této skupiny stojí socha biskupa, pravděpodobně Svatého Vojtěcha, vpravo je socha rytíře se štítem a mečem, pravděpodobně Svatého Václava a ještě dále vpravo socha mnicha ztotožńovaná se Svatým Prokopem.
Do tohoto souboru pravděpodobně patřily ještě další nedochované sochy a reliéfy, což je dokládáno nápadnou nepřítomností sochy donátorky Marie.
Na výzdobě pracovalo několik různých sochařů

Zámek Kačina

Zámek Kačina patří mezi naše nejvýznamnější stavby empírové architektury v Čechách. Dal ho postavit jako svoje representační sídlo hrabě Jan Rudolf Chotek v letech 1802-22. Plány vypracoval saský královský architekt F. Schuricht, který se inspiroval anglickými předměstskými vilami a vlastní stavbu prováděl pražský stavební rada J.P. Jöndl a v posledních letech arcibiskupský olomoucký stavební rada A.Arche.
Budovy zámku Kačina jsou postaveny na nezvyklém půdorysu tvaru luku. Od středové jednopatrové centrální zámecké budovy, jejíž vstup je zvýrazněn sloupy a trojúhelníkovým štítem, navazují na obě strany dvě nízká boční křídla s kolonádami, ve kterých se nacházely hostinské pokoje. Tato křídla jsou zakončená postranními pavilóny. V pravém je umístěna nikdy nedostavěná zámecká kaple a zámecké divadlo dokončené až v polovině 19.století. V levém je Chotkovská knihovna s více jak 40 000 svazky naučné i krásné literatury z 16. až 19. století.
Reliéfy v trojúhelníkových štítech nad vchodem vyrobil sochař A. Schrott a další sochařské práce, podle předloh pražského malíře Josefa Berglera , provedl Václav Prachner . Hlavní zámecká budova uvnitř ukrývá reprezentační síně, jako jídelnu nebo taneční sál, pánské obytné pokoje a další salóny. Ústředním prostorem hlavní zámecké stavby je kruhový sál se stropní kopulí prostupující dvě patra, který tvoří předsálí taneční síně. Ve většině zámeckých místností se dochovala původní empírová výzdoba a ozdobné parketové podlahy.
Kolem zámku se rozprostírá zámecký park založený již roku 1789, u jehož vzniku stál významný botanik a ředitel vídeňské botanické zahrady Nikolaus Joseph Jacquine.
Poslední majitel panství hrabě Quido Thun Hohenstein své panství přivedl do konkurzu, ve kterém bylo za druhé světové války prodáno Hitlerjugend, po válce bylo znárodněno a od roku 1950 je využívá Zemědělské muzeum, které zde má své exppozice.

Žehušice a Zdechovice

Žehušice - Honosný empírově upravený zámek z roku 1826 se nachází v obci Žehušice na místě původně barokního zámku z roku 1679. Zámecká stavba má půdorys písmene H; střední část zámku je dvoupatrová, na ni kolmo navazují boční křídla, která jsou pouze jednopatrová. Zámek byl po druhé světové válce využit jako škola a po roce 1989 byl vrácen původním majitelům a od té doby je prázdný a chátrá. Na zámek navazuje obora, která vznikla již v 16. století, v níž žije stádo bílých jelenů. V parkově upravené oboře, která je přírodní památkou, roste i řada starých stromů a druhů chráněných bylin.
V obci ˇžehušice se nachází také barokní kostel Svatého Marka z roku 1760 se zajímavou márnicí postavenou v maurském slohu. Na stěnách kostela se nachází několik zajímavých renesanšních náfrobních kamenů příslušnic rodu Purkrabích z Donína.

Zdechovice - Ve Zdechovicích býval od pradávna zámek. Původně to byla jen tvrz, potom dřevěný zámek. Zámek v roce 1803 úplně vyhořel. Nový byl vystaven tehdejším majitelem panství hrabětem Karlem z Paarů. Tento ho roku 1889 prodal Dr. Otto Mettalovi, bývalému profesorovi vyšší hospodářské školy v Libverdě a jeho manželce Amálii, roz. Šebkové.
Bývalý majitel zámku JUDr. Otto Mettal si koupil v roce 1912 od císaře titul "von", a tak patřil do šlechtické rodiny. Byl poslancem rakouského sněmu ve Vídni za českou šlechtu a doživotním členem panské poslanecké sněmovny v Praze. JUDr. Mettal zdejší panství opravil a opatřil pěknou věží s hodinami.
U zámku se rozkládal park, dílem anglický a dílem francouzský. V parku byla zelinářská zahrada, dva rybníčky a stádo daňků. Později byl zřízen lihovar. Po druhé světové válce bylo panství na základě Benešových dekretů znárodněno a od roku 1953 sloužil zámek jako vojenská kasárna nejdříve pro českou armádu a po roce 1968 pro okupační sovětská vojska, která zde byla až do roku 1990.
Na horním konci obce se nachází barokní kostel Sv. Petra a Pavla vystavěný v roce 1716 na místě původního dřevěného kostela stejného zasvěcení

Sedlec u Kutné Hory

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele je součástí areálu bývalého cisterciáckého kláštera v Sedlci. Gotický chrám zasvěcený Panně Marii byl postaven opatem Heidenreichem přibližně v letech 1290-1320. Tato první česká katedrála nese pečeť severofrancouzské katedrální tradice a vedle nedochovaného konventního kostela ve Zbraslavi je největší stavbou z přelomu 13. a 14. století v Čechách. Chrám má podobu latinského kříže: na 50 metrů dlouhé pětilodí navazuje trojlodní transept a katedrální ochoz s věncem kaplí. Celková délka sedleckého chrámu je 87 metrů. V souladu s přísnými cisterciáckými předpisy postrádá katedrála věž, barevná okna i výraznější vnitřní a vnější výzdobu. Vyznačuje se strohostí a čistotou tvarů v promyšlených proporcích, jejichž cílem je soustředit pozornost věřících na dění v chrámu a nerozptylovat ji doprovodnými vjemy. Gotická podoba chrámu se bohužel nedochovala v úplnosti. V roce 1421 byl kostel pobořen a zůstal v troskách až do konce 17. století, kdy se ho rozhodl obnovit opat Jindřich Snopek. Rekonstrukci zpočátku prováděl architekt Pavel I. Bayer z Jihlavy, později byl přizván Jan Blažej Santini Aichl. Obnova byla provedena v duchu Santiniho barokizující gotiky, která nenarušila původní dojem gotické katedrály, nýbrž ho dynamicky rozvinula. Vnitřní výzdoba chrámu pochází z první poloviny 18. století a podíleli se na ní malíři P. Brandl, M.L. Willmann, J. K. Liška, J. J. Stevens ze Steinfelsu, J. T. Supper, sochař M. V. Jäckel a další. Po zrušení cisterciáckého kláštera byl kostel zavřen, ale později převzal farní funkce za zabořený kostel sv. Filipa a Jakuba, který stával nedaleko.

Kostnice v Sedlci - Původně to byl hřbitovní kostel zdejšího cisterciáckého kláštera. V roce 1278 byl opat zdejšího kláštera Jindřich poslán s poselstvím krále Přemysla Otakara II. do Jeruzaléma ve Svaté Zemi. Opat z této pouti přivezl hrst hlíny z hory Kalvárie (místa kde byl ukřižován Ježíš Kristus), kterou rozesel po místním hřbitově. Od této události si hřbitov získal pověst Svaté Země a od té doby se sem dávali pohřbívat lidé nejen z okolí, ale i z ciziny. Nejvíce pohřbených zde bylo asi v roce 1318, kdy v Čechách vypukl mor. Tehdy zde bylo za jediný rok pohřbeno asi 30tisíc lidí. Po husitských válkách byly části obrovského hřbitova postupně rušeny a kosti ze zrušených hrobů byly ukládány nejprve okolo kostela, později do spodní kaple hřbitovního kostela. První známky o výzdobě z kostí se objevují v 17.století. Výzdoba z kostí byla následně upravena při opravě kostnice v roce1700-1709 (stavební úpravy prováděl Santini). Například svícny z lebkami pocházejí z roku 1743 (nalezena datace při restaurování). Výzdoba tak jak ji vidíme dnes, je výsledkem oprav, které v roce 1870 provedl řezbář František Rint z České Skalice, kterého sem pozvali Schwarzenberkové z Orlíka, tehdejší majitelé sedleckého panství. Celkové množství kostí v sedlecké kostnici se odhaduje asi na pozůstatky ze 40.000 lidí.

Malín a Nové Dvory

Malín - Na mírné terénní vyvýšenině vystupující z okolní ploché krajiny se nacházelo již slovanské hradiště.
Slovanské osídlení hradiště je archeologickými nálezy datováno do středohradištní doby. V mladohradištním období dostává Malín podobu regionálního správního a církevního centra. Archeologicky je doloženo dobudování a zesílení fortifikace hradiště a rozšíření jeho hospodářského zázemí na východním a severním předpolí. Hradiště v té době spravoval, snad přímo z pověření pražského knížete rod Slavníkovců, který kontroloval i další obdobné lokality v sousedství Malína. Na akropoli hradiště je v západní části vystavěn kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli, nejstarší sakrální památka v této části východních Čech. Poblíž kostela se předpokládá existence residence správce hradiště a objekt mincovny (ani jedna z těcho staveb ale nebyla doposud nalezena). Jediným dokladem mincovnictví na Malíně tak nadále zůstávají mince, stříbrné denáry ražené Slavníkovcem Soběslavem s opisem zdejší mincovny MALIN CIVITAS.
V 10. století Malín rychle ztrácí na významu a po vyvraždění Slavníkovců v roce 995 přechází hradiště do přímé správy Přemyslovců , kteří na něj dosazují vlastní správce. V 11. století se Malín stává lokálním hradištěm, jeho opevnění chátrá, zcela však nezaniká, o čemž svědčí i první písemná zmínka uvedená v Kosmově kronice , která se váže k neúspěšnému tažení knížete Bořivoje II. roku 1101 ve které se o Malínu hovoří stále jakožto o oppidu.
V první polovině 12. století se správa kraje definitivně přesouvá do Čáslavi . Někdy v této době přechází Malín do vlastnictví velmože Miroslava, který ho obdržel jako výsluhu za své službu v hradské správě. Kolem roku 1142 se Miroslav rozhodl na svých statcích v Sedlci založit klášter . Jako jeho řeholníky si vybral mnichy cisterciáckého řádu , kterým přenechal většinu svého zboží v regionu. Touto donací přešel na klášter také Malín, konkrétně osada existující na místě staršího hradiště.
Starší raně románský kostel sv. Jana Křtitele přestává stačit a byl nahrazen novým farním kostelem sv. Štěpána , který byl vybudován ve východní části vyvýšeniny.

Nové Dvory - Zámek a kostel sv. Martina dostavěný v roce 1686 hrabětem (tehdy ještě baronem) Bernardem Věžníkem na místě vyhořelého sídla Kašpara Melichara ze Žerotína. V některých místnostech zámku je zachována původní štuková výzdoba stropů a nástropní freskové malby. Architektonicky je významná galerie spojující vlastní objekt zámku a kostel, sloužící původně jako zámecká kaple a dvojramenné schodiště jdoucí z galerie do někdejší zámecké zahrady.
Dalšími památkami jsou barokní kostel Svaté Anny spolu s farou a vstupní branou, Mariánský sloup z roku 1701

Městská památková rezervace Kutná Hora

Historické centrum Kutné Hory spolu s chrámem sv. Barbory a chrámem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci je od roku 1995 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Seznam památek Kutné Hory:

Choceň a poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hemži

Choceň - Kostel sv. Františka Serafínského
První zpráva o založení kostela pochází až z roku 1602. V této době šlo o kostelík dřevěný, filiální, patřící k farnímu kostelu v Běstovicích. V roce 1659 kostel vyhořel. K požárům došlo v dalších letech ještě čtyřikrát. Teprve když v r.1725 zůstala po požáru z kostelíka jen kamenná zvonice, bylo rozhodnuto o stavbě kostela zděného. V letech 1729-1833 byl vystavěn za vydatné pomoci hraběte Kinského.
Kostel je jednolodní s výraznou příčnou lodí, doplněnou kupolí. Z převážně rokokového zařízení vyniká oltářní obraz, který představuje stigmata sv. Františka. Obraz je připisován Petru Brandlovi. Při kostele stojí třípodlažní barokní zvonice s bání z let 1702-1703 od M.Rossiho s českým nápisem z roku 1736. Spolu se špitálem z roku 1750 a barokním děkanstvím tvoří malebný celek.

Hemže
Obec 1,5 km severovýchodně od Chocně je doložena v roce 1309 ve vlastnictví Peška z Hemže, je známá jako poutní místo z dob baroka. Dominantou je kostel Nanebevzetí P. Marie se zvonicí a hřbitovní zdí. Kostel nechal postavit v roku 1683 J.B. Trauttmansdorff na místo kostela "skrovného a malého ze dříví". V roce 1854 byl kostel částečně přestavěn z nadace Vilemíny Kinské. Kostel je jednolodní stavba s mělkými bočními kaplemi. Interér kostela je zdoben ve stylu barokním s rokokovým inventářem. V klenbách jsou malovány medailony ze života P. Marie z roku 1897. Oltář je barokní monumentální práce z konce 17. století s Madonou dovezenou z Uher roku 1662. K poutnímu komplexu, vede cestou z Chocně lipová alej se 7 kaplemi z roku 1718.

Zámek Pardubice

Na místě nynějšího zámku byla koncem 13. století postavena pány z Dubé (tehdejšími majiteli zdejšího panství) na nízkém ostrohu při soutoku řek Labe a Chrudimky původně nevelká tvrz, později přebudovaná ve vodní hrad, který ve 14. století patřil spolu s poddanským městečkem Pardubice Arnoštovi z Hostýně a jeho synovi, prvnímu pražskému arcibiskupovi Arnoštovi z Pardubic. Dnešní zámek je dílemViléma z Pernštejna a jeho synů Vojtěcha a Jaroslava. Pernštejnové koupili městečko Pardubice v roce 1491 a učinili jej centrem svého východočeského panství a přebudovali zdejší vodní hrad v pohodlné renesanční panské sídlo. Kolem zámku a dvora s hospodářskými budovami vybudovali Pernštejnové nové opevnění s mohutnými hliněnými valy, hradební zdí na úpatí valů a rozsáhlým vodním příkopem okolo čímž vznikl rozsáhlý areál představující přechod od hradu k zámku.
V roce 1560 byl zámek spolu s celým pardubickým panstvím prodán královské komoře, která v letech 1574 - 1579 provedla pod vedením stavitele Oldřicha Aostalise stavební úpravy a pokryla zdi sgrafitovou výzdobou po které zámek sloužil jako správní budova a byty úředníků až do roku 1863.

Zámek je tvořen mohutnou dvoupatrovou budovou o čtyřech křídlech obepínajících vniřní nádvoří. Nejstarší částí zámku je západní křídlo, v jehož zdivu je dochován původní palác ze 14. století. Spolu s přilehlou mohutnou hranolovou věží tvoří dominantu celého zámeckého areálu.
K tomuto křídlu postupně Pernštejnové přistavěli další křídla - severní s křížově zaklenutým průjezdem, jižní a východní s kaplí s trojbokým závěrem a hvězdicovou klenbou. Nároží křídel byla opatřena šikmo postavenými čtverhrannými věžicemi. Ve vnitřním nádvoří se dochovala gotickorenesanční nádvorní arkáda zaklenutá síťovou klenbou.
Vstup do zámku je osazem hodnotným renesančním pískovcovým portálem z roku 1541. K portálu je přistavěn kamenný most s bohatě figurálně zdobenou zídkou z roku 1543.
Ve vnitřní výzdobě zámku se nejvzácnější místnosti dochovaly v prvním patře jižního křídla - tzv.Rytířské sály s s renesanční freskovou výzdobou na biblická témata. Ve třech místnostech se rovněž dochovaly náročně zdobené kazetové stropy.
Na městské straně bývalého vodního příkopu před vstupem do zámku stojí tzv '''Příhrádek''' - opevněné předmostí původně dřevěného mostu přes vodní příkop.
Zámek po roce 1863 chátral, v roce 1920 jej koupil Pardubický Muzejní spolek, který započal s jeho rekonstrukcí, při které byly objeveny výše zmíněné architektonické a umělecké památky. Po roce 1952 byl zámek zestátněn, ale stát údržbu zanedbal, až došlo ke zřícení části stropů a objekt byl uzavřen. V roce 1978 začala rekonstrukce, která se neúměrně protahovala. Zvrat nastal až v roce 1994, kdy byl zámek převeden na Východočeské muzeum a zámek byl po dlouhých letech znovu otevřen pro veřejnost.

V zámku a hospodářských budovách jsou nyní expozice Východočeského muzea v Pardubicích, Východočeské galerie a pracoviště Národního památkového ústavu.

Tetín u Berouna

Tetín je obec nacházející se ve Středočeském kraji asi 2 km východně od okresního města Beroun nad řekou Berounkou .
Již počátkem 10. století se zde nacházel dřevěný knížecí dvorec , který byl vdovským sídlem kněžny sv. Ludmily , která zde byla v roce 921 zavražděna. Již v průběhu 10. století vzniká zde hradiště jako centrum přemyslovské správy. Areál hradiště zaujímá plochu asi 10 ha a nachází se na území dnešní obce. Po zániku hradiště v průběhu 13. století vzniká na jižním okraji ostrožny bývalého hradiště raně středověký kamenný hrad. Počátkem 16. století působil na Tetíně kněz a kronikář Václav Hájek z Libočan .
Pamětihodnosti obce a okolí:

Dobřenice

Obec Dobřenice se nachází přibližně 15 kilometrů západně od Hradce Králové. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1339, kdy byl jejím majitelem Zdeněk Bohůněk z Dobřenic.
Památky v obci

Bližší informace o pořízení fotografií v jednotlivých galeriích

  1. Kostely v Lučicích a Choťovicích - fotografie byly pořízeny 26. 4. 2005
  2. Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova - fotografie z návštěvy v dubnu 2005
  3. Hrad Jestřebí u České Lípy - fotografováno v květnu 2005
  4. Skanzen v Přerově nad Labem - fotografie z 13. 5. 2005
  5. Zřícenina hradu Děvičky v Pavlovských vrších z 24. 5. 2005
  6. Zřícenina Sirotčí hrádek v Pavlovských vrších - 24. 5. 2005
  7. Zřícenina hradu Falkenstein a Schweinbarther Berg - Rakousko 25. 5. 2005
  8. Zámek Valtice a okolní letohrádky - 25. 5. 2005
  9. Mikulov - 25. 5. 2005
  10. Zámek Lednice - 25. 5. 2005
  11. Moravský Krumlov - 26. 5. 2005
  12. Město a hrad Hardegg - 27. 5. 2005
  13. Drobné sakrální památky - fotografie božích muk z okolí Mikulova a Znojma ze dnů 24. - 28. 5. 2005
  14. Zřícenina hradu Skály - fotografie pořízeny v červenci 2005
  15. Zřícenina hradu Bolczów z července 2005
  16. Klášter v Pohledu - fotografováno na výletu s TKSP v červnu 2005
  17. Zřícenina hradu Frýdštejn - fotografováno v červnu 2005
  18. Kostel Sv. Petra a Pavla v Liberku - fotografie z výletu za dřevěnými kostelíky východních Čech pořádaného TKSP Pardubice z říjnu 2005
  19. Kostel Sv. Mikuláše ve Velinách - fotografie z výletu za dřevěnými kostelíky východních Čech pořádaného TKSP Pardubice z říjnu 2005
  20. Nové Město nad metují a dřevěný kostel Sv. Jana Křtitele ve Slavoňově - fotografie z výletu za dřevěnými kostelíky východních Čech pořádaného TKSP Pardubice z říjnu 2005
  21. Skalní hrad Drábské světničky - srpen 2005
  22. Skanzen Vysočina - fotografie ze zasněženého skanzenu lidových staveb Vysočiny z listopadu 2005
  23. Zámek Hrádek u Nechanic a památky v blízkém okolí - fotografie z 10. 12. 2005
  24. Kostel Sv. Markéty ve Vysočanech u Nového Bydžova - fotografie z 7. 1. 2006
  25. Nový Bydžov a jeho památky - fotografie z 7. 1. 2006
  26. Polička - městské hradby a ostatní památky - fotografováno 11. 1. 2006
  27. Městečko Žumberk a zřícenina hradu Žumberk - 16. 1. 2006
  28. Chlumec nad Cidlinou a jeho památky - foto z 7. 1. 2006
  29. Osice - kostel Nanebevzetí Panny Marie - z 9. 1. 2006
  30. Osada Polom u Trhové Kamenice - foto z 24. 1. 2006
  31. Kopicův statek u Hrubé skály - foto z 9. 1. 2006
  32. Skanzen na Veselém kopci - foto z 24. 1. 2006
  33. Památky v Přelouči - foto z 6. 2. 2006
  34. Řečany nad Labem a Kladruby nad Labem - foto ze 7. 2. 2006
  35. Románský kostel Svatého Jakuba v osadě Jakub u Kutné Hory a kostel Sv. Vavřince v Církvicích - foto ze 14. 2. 2006
  36. Zámek Kačina - foto ze 14. 2. 2006
  37. Kostely a zámky v Zdechovicích a Žehušicích - foto z 14. 2. 2006
  38. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci a Kostnice v Sedlci - foto ze 14. 2. 2006
  39. Památky v Malíně a Nových Dvorech u Kutné Hory - foto z 14. 2. 2006
  40. Městská památková rezervace Kutná Hora - foto z února 2006
  41. Choceň a poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hemži - březen 2006
  42. Nové Město nad Metují, zřícenina Výrov, osada Peklo a kostel Ve Slavoňově - z března 2006
  43. Zámek Pardubice - Duben 2006
  44. Tetín u Berouna - Fotografie z Tetína a vrchu Damil z 5. 5. 2006
  45. Dobřenice - fotografie z 21. 5. 2006
  46. Kopicova skalní galerie u Hrubé Skály - červenec 2006
  47. Barvy podzimu v Pardubicích u zámku a v jeho okolí - říjen 2006

 

úvodní stránka lokality krajin lokality skály lokality vody aktuality mapa webu
lokality mlhy stromy Slovensko Německo památky