1. Vršatské bradlá
  2. Vršatecké hradné bradlo
  3. Vápeč
  4. Manínská tiesňava
  5. Kostolecká tiesňava
  6. Bosmany

 

Biele Karpaty

Přírodní rezervace Vršatecká bradla

Přírodní rezervace Vršatské bradlá se nalézá na rozloze 86 ha nad slovenskou obci Vršatecké Podhradie v okrese Ilava v pohoří Biele Karpaty.
Rezervace byla vyhlášena v roce 1986 na ochranu vápencového bradla tvořeného druhohorními dolomitickými vápenci. Vápencové skály mají podobu skalních zdí a věží a tvoří významnou krajinnou dominantu celého okolí. Nejvyšším vrcholem rezervace je Javorník 897 m. Tento vrchol není turisticky přístupný.
V těsné blízkosti této přírodní rezervace se nachází zřícenina hradu Vršatec , která je součástí další přírodní rezervace Vršátské hradné bralo

Přírodní rezervace Vršatecké hradné bradlo

Přírodní rezervace Vršatecké hradné bradlo se nachází nad obcí Vršatecké Podhradie v okrese Ilava v pohoří Biele Karpaty. PR se rokládá na výměře 12 ha a byla vyhlášena v roce 1986.
Předmětem ochrany je vápencové bradlo tvořené druhohorními dolomitickými vápenci s bohatou vegetací teplomilné flóry skalních stepí a současně subalpinské horské květeny.
Na území přírodní rezervace se nachází zřícenina hradu Vršatec a v těsné blízkosti se nachází další přírodní rezervace Vršatecká bradlá .

Strážovské vrchy

Vápeč 955 m

Národní přírodní rezervace Vápeč se rozkládá na rozloze 75 ha na úbočích vápencového vrcholu Vápeč (955 m). Vrch Vápeč se nachází nad obcí Horná Poruba v okrese Ilava. Vrchol Vápeče zaujímají vápencová skaliska a z vrcholu je nádherný kruhový výhled na okolní vrcholy Strážovských vrchů.
NPR Vápeč byla vyhlášena v roce 1993 na ochranu geomorfologicky významného skalnatého vrcholu Vápeče s bohatou vápnomilnou květenou zejména vstavačovitých rostlin.

Sulovské vrchy

Manínská tiesňava

Národní přírodní rezervace Manínská úžina se nachází mezi městečkem Povážská Teplá a osadou Zaskalie v Sulovských vrších v údolí Manínského potoka. Zaujímá rozlohu 118 ha a byla vyhlášena v roce 1967.
Manínský potok zde proráží vápencový masiv Velkého a Malého Manína úzkým a hlubokým údolím. Manínská tiesňava je typická svými vysokými skalními stěnami s rozeklanými skalními útvary. V tiesňavě dochází k teplotní inverzi a proto v ní rostou v poměrně malé nadmořské výšce mnohé vysokohorské druhy rostlin a na výslunných skalách se usadily mnohé teplomilné rostliny.

Kostolecká tiesňava

Přírodní rezervace Kostolecká tiesňava byla vyhlášena v roce 1970 na rozloze 29,8 ha k ochraně hlubokého epigeneticky zaříznutého údolí Manínského potoka do vápencového vrchu Drieňovka. Jedná se o krátké údolí s bohatými skalními převisy a dalšími skalními útvary. V dolině se nachází jeden z největších skalních převisů v Západních Karpatech s velkým suťovým kuželem podním. Kostoleckou Tiesňavou prochází naučná stezka.
Na území PR se bohatě vyskytují vzácné druhy rostlin a živočichů.

Bosmany

Přírodní památka Bosmany byla vyhlášena v roce 1994 na rozloze 7,33 ha na ochranu typické ukázky bradlového reliéhu krajiny. Jedná se o tři samostatně stojící skalní věže nad nimiž se tyčí skalní bradlo Skala, na jehož hřebeni jsou vyvinuty krasové škrapy. Na území PP se vyskytují druhy rostlin a živočichů charakteristické pro vápencové skály.
Skalní bradlo bylo osídleno již od pravěku, což dokazují archeologické nálezy sídliště půchovské kultury z doby laténské.

úvodní stránka lokality krajin lokality skály lokality vody aktuality mapa webu
lokality mlhy stromy Slovensko Německo památky  


© Ing. Zdeněk Pražák, Krásy přírody

Aktualizace: 07.08.2006 16:47

08.08.2006 18:52